Ferruccio Lamborghini

Ferruccio Lamborghini byl zakladatel světoznámé značky supersportů. K nejslavnějším letům automobilky ale vedla dlouhá cesta. Ferruccio se narodil do rolnické rodiny, přesto jej ale zajímala spíše technika.

Ferruccio Lamborghini se narodil 28. dubna 1916 v malé vesnici Renazzo di Cento v provincii Ferrara. Jeho astronomické znamení byl býk, který jej provázel většinu jeho života.

Rodiče malého Ferruccia byli rolníci, on sám se však raději zajímal o techniku a mechaniku. Jeho blízké tak nepřekvapilo, že začal studovat techniku na univerzitě v Boloni. Své znalosti si později vyzkoušel na řeckém Rhodosu, kde za druhé světové války opravoval armádní techniku.

Po válce se Ferruccio vrací do válkou postižené Itálie a pokouší se podnikat s firmou na výrobu cvičebních nástrojů. Mladý Ferruccio ale zjišťuje, že italské krásky po válce nemají zájem o hubnutí, a tak se mladý pán stará spíše o svůj Fiat Topolino, který přihlásí i do slavné Mille Migla. Tento závodní kousek je někdy označován jako první Lamborghini, protože byl svým hrdým majitelem několikrát upraven.

Ferruccio ale není ani se závoděním úspěšný, a tak si vybírá další místo podnikání. Tentokrát se zaměří na výrobu traktorů, které jsou na rozdíl od cvičebních pomůcek v Itálii třeba. V roce 1948 je ve městě Cento nedaleko Ferrucciova rodiště založeno Lamborghini Trattori S.p.A, které z armádních vozidel vyrábí zemědělskou techniku. Po válce jsou v Itálii armádní auta všude a firma se začíná rozrůstat.

Již po čtyřech letech podnikání Ferruccio rozšiřuje podnik o výrobu klimatizací (Bruciatori SpA). Díky svým úspěchům se u Ferruccia opět začíná projevovat vášeň o sportovní vozy a stále mladý Lamborghini se stává vlastníkem několika rychlých kousků. V jeho garáží se střídají Alfy Romeo, Lancie, Mercedesy, a hlavně, Ferrari.

Úspěšný průmyslník je okouzlen technickou dokonalostí automobilů, a tak nebylo divu, že když se v jeho Ferrari 250 GT rozbila spojka, byl patřičně rozladěn. Natožpak, když se tato nehoda stala několikrát.

Ferruccio se tak rozhodne zajít za Enzem Ferrarim osobně a stěžuje si mu na kvalitu jeho automobilů. Il Commendatore ale bere Ferrucciova slova nadarmo a budoucího konkurenta vyvede s kanceláři proslavenou větou: „Lamborghini, můžete být schopen řídit traktor, ale nikdy nebudete schopen správně zvládnout Ferrari.“

Výrobce traktorů si takovou nadávku nenechá líbit a rozhodne se splnit svůj dávný sen – postavit nejlepší automobil pod sluncem. Druhý sen – stavba vrtulníku Lamborghini – se mu nepovede, italská vláda mu totiž neudělí licenci k jejich výrobě.

Cestu za vysněným automobilem začne Ferruccio opravou svého Ferrari, do kterého namontuje silnější spojku ze svých traktorů. Druhý krok nastane v květnu 1963, kdy je založeno Automobili Lamborghini S.p.A.. Továrna je postavena ve městečku San’t Agata Bolognese, která leží coby kamenem dohodil od Modeny. V kraji Maserati, Ducati či Ferrari začíná vznikat další konkurent.

Ferruccio při stavbě továrny využije svoji vášeň o dokonalost. Továrna je supermoderní, stavěna tak, aby se mohla časem rozrůst, již při vzniku má 50 000 metrů čtverečních. Jako symbol nové automobilky je zvolen rozzuřený býk, který jen čeká na svého soupeře.

Pozdní šedesátá léta jsou časy zlatých let automobilky, po prvním sériovém automobilu 350 GT nastává věk Miury, jejíž oblíbenost přináší továrně slávu. Díky Miuře je možné automobilku rozšířit, která v nejlepších letech vyrábí čtyři modelové řady. Časy 350GT, Miury, Islera, Espady, Urraca a Jaramy trvají do sedmdesátých let, kdy se nad automobilkou začnou stahovat mračna.

Automobilka supersportů je totiž financována z prodejů stejnojmenných traktorů, které patří mezi největší továrny v Itálii. Výroby traktorů se má dokonce rozšiřovat, díky očekávaným zakázkám z Jižní Ameriky. Tyto nabídky jsou ale bohužel zrušeny, což znamená drtivý dopad na obě továrny. Výroba traktorů je prodána v roce 1972 společnosti SAME, která Lamborghini Trattori vlastní dodnes.

V témže roce je prodána i polovina automobilky Lamborghini, která se dostává do rukou George-Henri Rossettiho, rok na to je druhá část prodána jeho příteli René Leimerovi.

Ferruccio Lamborghini tak v roce 1973 v 57 letech odchází na zasloužený odpočinek. Jeho snažení přineslo úspěchy, podařilo se mu opravdu vybudovat automobilku, která konkurovala dříve takřka neporazitelnému Ferrari.

Až do smrti se Ferruccio vrací k profesi svých rodičů, když se začne zabývat pěstováním vína. Jeho snažení se o dokonalost nepolevuje a stává se vinařským odborníkem. Jeho vinice nedaleko Trasimenského jezera produkují víno pod značkou Colli di Trasimeno, nicméně brzy se mu neřekne nijak jinak než „Sangue Di Miura“ (Krev Miury). Během zaslouženého odpočinku se Ferruccio podruhé ožení, jeho druhou manželkou se stává Maria Theresa Lamborghini.

V devadesátých letech proběhnou médii debaty, že známý průmyslník chce koupit továrnu Bugatti, tyto zprávy se ale nikdy nepotvrdí.

Smrt Ferruccia Lamborghiniho přichází 20. února 1993, kdy Ferruccio v 76 letech podléhá infarktu. Na místo jeho posledního odpočinku jej veze traktor Lamborghini, jeho výrobek, tak, jak si přál v poslední vůli. Pochován je ve svém rodném městě Renazzo di Cento.

Fotografie: Automobili Lamborghini SpA