Muzeum Dosso: památník Ferruccia Lamborghini
Dosso je malé italské městečko, čtyřicet kilometrů vzdálené od Boloni. Kdyby zde nestála továrna a muzeum rodiny Lamborghini, tak se jedná o nedůležitý kousek světa. Jenže díky zdejšímu muzeu, zasvěcené životu a tvorbě Ferruccia Lamborghini, je Dosso místem, které by fanoušek automobilky Lamborghini měl navštívit při svých cestách Itálií.
Museo Ferruccio Lamborghini, jak zní oficiální název muzea, stojí na kraji klidného městečka Dosso, hned u továrny patřící rodině Lamborghini. Muzeum není zasvěceno automobilce Lamborghini, nýbrž jejímu zakladateli, díky čemuž v expozici uvidíte nejen osobní automobily, ale i traktory a další produkty z dílny italského průmyslníka a jeho rodiny. Počátky muzea se datují do roku 1995, kdy se o zrod expozice postaral Tonino Lamborghini, syn Ferruccia.
Již u branky do zahrady muzea spatříte obraz představující život Ferruccia Lamborghini. Traktor a stádo dobytka představuje jeho rodinu, továrna Lamborghini jeho podnikatelské úspěchy, vinné sklepy jako potěšení v důchodu a Lamborghini Miura jako nejoblíbenější automobil. Jeden obraz ale nemůže vylíčit celý život legendárního italského podnikatele, jeho životní kroky líčí až vnitřek muzea. V budově se procházíte mezi automobily, traktory a dalšími vozítky z dílny Lamborghini, na stěnách si prohlížíte tisícovku osobních fotografií Ferruccia Lamborghiniho a mezitím vaše uši poslouchají příběh o podnikateli z rolnické rodiny. Ten příběh vám převypráví Fabio Lamborghini, Ferrucciův synovec.
Nejstarší exponát muzea se datuje do roku 1946, kdy vzniklo Lamborghini Carioca, první traktor Lamborghini. Tento stroj byl pro poválečnou Itálii nadmíru důležitý. Byl ručně vyráběn, ale pro italské rolníky byl levný na provoz a údržbu. Motor pocházel od anglické firmy Morris, kterého bylo díky britským vojákům v poválečné zemi mnoho na každém rohu.
Červený Fiat Topolino stojící hned vedle oranžového traktoru je jen o rok mladší, vznikl v roce 1947. Již za mlada trpěl Ferruccio láskou k rychlým vozům ale finanční prostředky mu zatím nedovolily pořídit si drahé a rychlé auto, a proto si ho musel postavit sám. Ferruccio jako základ použil Fiat Topolino, na němž upravil aerodynamiku a motor, na kapotě se objevilo i první logo osobního automobilu Lamborghini. Jednalo se o trojúhelníkové logo se jménem stavitele. Jediný postavený exemplář, který je dodnes provozuschopný, se zúčastnil i jednoho z ročníků italské Mille Miglia, ač bez úspěchu.
“Ferruccio vždy od svých výrobků požadoval, aby využívaly nejmodernější technologie, ale byly zároveň krásné. Traktory byly oblíbené v bílé barvě, ale i v originální žluté,“ vypráví Fabio Lamborghini, „v padesátých letech se tato strategie vyplácí a podnik začíná nabývat na síle. Od roku 1956 si Lamborghini staví i vlastní motory.“ Na počátku šedesátých let zakládá Ferruccio i firmu na výrobu topení, bojlerů, hydrauliky, ale i klimatizace, díky čemuž je jedním z průkopníků této technologie. V téže době vznikají továrny ve městech Funo a Dosso.
V šedesátých letech se Ferruccio Lamborghini pokouší nahlédnout do světa letectví. V roce 1965 vzniká projekt vrtulníku Lamborghini s motorem vpředu a čtyřmi sedadly. Jenže v té době má italská vláda monopol na stavbu vrtulníků a nechce žádnou konkurenci. Lamborghini nedostává licenci na stavbu a projekt helikoptéry zaniká.
Fabio Lamborghini se ve svém vyprávění dostane až do sedmdesátých let, tedy už do doby po prodeji automobilky Lamborghini. V sedmdesátých letech Lamborghini kupuje vinohrady, zakládá golfová hřiště, vyrábí lyže Lamborghini. Ferruccio se rozhodne postavit golfové vozíky na své hřiště, staví i elektrický vozík pro Vatikán. Modernizovaný vůz (v muzeu je v bílé barvě) slouží papeži dodnes.
Od papežova vozíku se s Fabiem přesouváme k Lamborghini 350 GTV, prvnímu prototypu osobního Lamborghini. Vystavený exemplář je originální maketa, která se objevila na Turínském autosalonu 1963, kde se Automobili Lamborghini poprvé prezentovalo. Vůz je maketa vyrobená ze dřeva a kompozitu a je samozřejmě nepojízdná, motor pod kapotou vůbec není.
Lamborghini 350 GTV není jediným prototypem muzea. Hned vedle stojí prototyp Espady, který byl vývojovým krokem mezi Lamborghini Marzal a sériovou Espadou. „Tento prototyp jsme našli ve zchátralém stavu, a tak jsme na ní museli pracovat 500 hodin, abychom ji alespoň částečně uvedli do původního stavu. Interiér není původní, ten se nedochoval, místo něj jsou uvnitř díly ze sériové Espady,“ říká Fabio. Proč se nezachovaly racčí dveře i v sériovém provedení? „S vozem by se špatně parkovalo, nedaly by se otevřít bez velkého prostoru,“ vysvětluje náš průvodce a ukazuje, kolik místa je potřeba, aby se k nebi otevírané dveře otevřely.
Opodál stojí další jedinečný exemplář. Tentokrát se jedná o jedinou existují Jalpu Spyder, která se měla v osmdesátých letech objevit ve výrobě a doplnit v nabídce model s „targa“ střechou. Modrý vůz ale nepřekonal fázi prototypu.
Vedle sebe stojí i dvojice předprodukčních verzí baby lamba Urraco. Oba prototypy mají odlišný vzhled, který si měl Ferruccio Lamborghini vybrat pro sériovou verzi. Nakonec bylo Urraco znovu upraveno a do výroby se dostal pozměněný vůz.
Nedaleko prototypů Urraco stojí i Jarama Rallye, která byla vyrobena v pouhých dvou exemplářích Bobem Wallacem. Žlutý exemplář vlastní muzeum v Dossu, druhé je u soukromého sběratele v Německu.
Jistě zajímavou součástí expozice je červená Miura, která byla soukromým majetkem Ferruccia Lamborghini. Ve své době byla nejrychlejším vozem planety, ale také tím nejnižším. Vystavený exemplář má díky svému minulému vlastníkovi takřka nevyčíslitelnou hodnotu.
Vedle vystavených automobilů a traktorů si můžete prohlédnout i tisícovku fotografií ze života Ferruccia Lamborghiniho. Najdete na nich rodný dům v městě Renazzo di Cento, na jehož základech stojí nyní náměstí s památníkem. Poznáte i první manželku italského podnikatele, která zemřela při porodu jeho syna. Na stěnách je ale mnohem, mnohem víc fotek, na jejichž pečlivé prohlédnutí vám jedna návštěva nebude stačit. Do tohoto památníku Ferruccia Lamborghini se ale jistě rádi vrátíte.
Samotná organizace návštěvy muzea v Dossu je poněkud složitější. Muzeum je kvůli zdejší konferenční hale firmy Tonino Lamborghini otevřeno jen na požádání, kvůli čemuž si musíte návštěvu zařídit. Stačí zavolat na telefonní číslo 0039 347 532 9320, nebo poslat zprávu na e-mail fabio.lamborghini@libero.it. V obou případech se vám ozve Fabio Lamborghini, synovec Ferruccia Lamborghini, ředitel a průvodce muzea v jedné osobě. Právě on vás muzeem v Dossu osobně provede.
Jestliže máte zájem, můžeme vám návštěvu muzea Dossa domluvit i my. Stačí napsat na e-mail: redakce@czechlamborghini.cz .
treba zkontrolovat:)