Podle serveru Car Design News se tento koncept měl stát prvním sériově vyráběným Lamborghini. Ferruccio Lamborghini v té době oslovil několik designérských středisek (Pininfarina, Ghia, Vignale, Michelotti nebo Bertone), nakonec dal ale přednost práci Franca Scaglioneho, podle jehož návrhu vzniklo první Lamborghini 350 GTV. Lamborghini v této době chtěl postavit ten nejlepší vůz typu gran turismo na světě, nejlépe mu k tomuto titulu seděla právě práce Scaglioneho.

Jak je ale nyní patrné, Giorgetto Giugiaro, tehdy pracující ve studiu Bertone, v první polovině šedesátých let předběhl dobu, když navrhl Lamborghini s motorem umístěným uprostřed.

Automobilka Lamborghini si s myšlenkou motoru uprostřed pohrávala až později. Nejdříve takový vůz ve svém volném čase začali stavět konstruktéři Lamborghini, Gian Paolo Dallara a Paolo Stanzani spolu s testovacím jezdcem Bobem Wallacem, kteří se inspirovali závodním Fordem GT40. Ferruccio Lamborghini se nechal jejich nadšením unést a nakonec dal stavbě zelenou.

Sériový automobil už navrhovalo studio Bertone v čele s mladým designérem Marcellem Gandinim, z jehož návrhu vznikly ladné křivky supersportu Miura.

Jak je nyní patrné, Miura mohla vzniknout o několik let dříve a s jinými tvary. Celá věc je o to pikantnější, že Giugiaro kdysi prohlásil, že Lamborghini s motorem uprostřed mu Gandini ukradl. Zdá se, že italský designér mluvil pravdu.

Lamborghini od Giugiara zůstalo od počátku šedesátých let jen na papíře, v roce 2008 však jeho skici objevil Fabrizio Giugiaro, Giugiarův syn, který se automobil rozhodl postavit jako dárek k sedmdesátým narozeninám svého otce. Původní návrhy nebyly nijak pojmenovány, pouze se u nich naházela poznámka, jednoduše znějící „Lamborghini.“

Až nyní se Lamborghini od Giugiara, zhruba padesát let po svém vzniku, dostává na veřejnost a poprvé ukazuje svoji žlutou karoserii.

Giugiaro následně dlouhá léta už žádné Lamborghini nenavrhl. Až v osmdesátých letech přišel koncept Marco Polo a v roce 1995 Calà. Giugiarovo studio ItalDesign mělo postavit i budoucí Gallardo, automobilka ale dala přednost návrhu svého designéra Luca Donckerwolkeho.

Zdroj: Car Design News

Foto: Jon Winding-Sørensen

[Show as slideshow]

Už samotná Verde Ithaca je pro model Gallardo objednatelná pouze skrz individualizační program Ad personam. Matné provedení je tak nejen exkluzivní, ale exkluzivní na druhou!

Nabízené Gallardo LP560-4 Spyder má rovněž speciální interiér – sportovní černá alcantara s prošíváním zelenou nití.

Jestli milujete matné laky a speciálně zelený odstín Verde Ithaca, není lepší volby. Protože když ji miluješ… A dál už to určitě znáte.

Fotografie: Lamborghini Houston

[Show as slideshow]

Lamborghini Gallardo LP570-4 Superleggera bylo v rudém laku Rosso Andromeda speciálně vyrobeno pro amerického prodejce Lamborghini Houston, který vůz nyní prodává.

Lak Rosso Andromeda bylo v dřívějších dobách možné objednat na Murciélago, časem ale z nabídky pro tento model zmizelo. Nyní je možné světlou červenou objednat jen díky individualizačnímu programu Ad personam.

Při pohledu do historie zjistíme, že červená Lamboghini nebyla ničím neobvyklým. Však si prohlédněte fotografie červeného 350 GT, Miury, Countache, Jalpy, LM002 či Diabla. Neměla by se automobilka k této barvě vrátit?

Fotografie: Lamborghini Houston

[Show as slideshow]

Také vás zaujala číslovka v názvu a chcete do diskuzí napsat, že se nám sem vloudil tiskařský šotek? Ale kdeže, automobil by byl postaven na základech starého Gallarda. S vylepšeným chlazením a výfukovým systémem by pak jeho výkon poskočil na 540 koní. Tak proto…

Ukončeme diskuzi nad pojmenováním, raději si pojďme prohlédnout design. Gallardo od AMV Design dělá čest svému přídomku, jeho lak je brčkovitě zelený. Agresivní přední nárazník má evokovat verzi LP560-4 a je doplněn několika karbonovými díly. Na záď se posadilo přítlačné křídlo, podobné malému spoileru z Murciélaga LP670-4 SV. Křídlo doplňuje mohutný karbonový difusor a nové koncovky výfuku. Bok karoserie se pyšní zvětšenými nasávacími otvory a novými pětipaprskovými koly.

Autor Alexei Mikhailov z AMV Design zatím neuvádí, kdy by se Green Goblin mohl prodávat. Měli byste o něj zájem?

Foto: Alexei Mikhailov

[Show as slideshow]

Není to jen nové Lamborghini. Je to nový svět.
Právě takto zněl slogan k prvnímu detailu, na kterém se rýsoval výfuk vozu. Ještě v této době (dva týdny před oficální premiérou) se množily domněnky, že jde o odlehčenou verzi Murciélaga, která měla být podle předchozích informací v Paříži odhalena. Úvahy o čtyřdveřovém sedanu v tu dobu nikdo nebral vážně…

Neviděli jste ještě italské auto?
Druhý detail, na kterém bylo zveřejněno levé přední kolo a prostor okolo něj včetně malého chladícího otvoru s italskou trikolorou.

Tvar kapoty jasně naznačil, že tento vůz v žádném případě není novou verzí Murciélaga s motorem uloženým za zády pasažérů. Snímek ale naznačil, že Lamborghini představí vůz s vpředu uloženým motorem. Hovořilo se ale spíše o nástupci čtyřmístné Espady.

Na povrch také prosákly informace, že koncept byl tvořen z vůle vedení Sant‘ Agaty, nikoliv nadřazeného Audi, a že jeho stavba trvala pět měsíců.

Elegantní realizace technického potenciálu.
Třetí obrázek ukázal minimalistické zadní světlo. Někdy v této době se začalo hovořit o tom, že se nové Lamborghini bude jmenovat Urus. To měla být odvozenina od italského “uro” znamenající „pratur.“ Diskuze o tomto označení podpořilo to, že označení „Urus“ měla automobilka registrované na patentním úřadu.

Nová kapitola v historii Lamborghini.
Čtvrtý a poslední zveřejněný (den před premiérou) detail před oficiální premiérou vozu zjevil přední světlomet. Ještě před tím vedení automobilky popřelo, že použije označení Urus. Naopak se poprvé hovořilo o konceptu jako o Estoque.

Světová premiéra Estoque nakonec proběhla 2. října 2008 na Pařížském autosalonu, oficiální snímky jsme mohli vidět již o den dříve. Lamborghini o Estoque hovořilo jako o možné třetí modelové řadě, dodnes však přes veškeré spekulace neodstartovala sériová výroba tohoto vozu. Mnozí ale ihned po premiéře tvrdili, že výroba začne až v roce 2010. A tento rok ještě neskončil…

[Show as slideshow]

Koncept Lamborghini Indomable vznikl jako součást studia obou autorů, kteří ve svém díle navrhli automobil postavený na základech Gallarda. Hlavní inspirací se stal stíhací letoun F-22 Raptor.

Autoři návrhu posunuli současný design značky o několik let dopředu. V přední části se rýsují křivky nynějších nasávacích otvorů, kterými se chlubí Gallardo LP560-4 i Murciélago LP640-4. Vzadu se naopak ukázala inspirace stíhačkou F-22 Raptor. Kryt motoru odkazuje na kryt zbraňového systému letadla, bok automobilu má vypadat jako křídlo.

Mexičan Daniel Chinchilla Ochoa pracuje na designu dopravních prostředků čtyři roky, během kterých spolupracoval s automobilkami Volkswagen, GM, Ford, Peugeot nebo Seat, pro které vytvářel vozy pro mexický trh. V rámci svého magisterského studia byl vybrán k šestiměsíční praxi v Centro Stile v Sant‘ Agatě Bolognese. Uvidíme i jeho nápady vidět na budoucích Lamborghini?

Foto: Daniel Chinchilla Ochoa

[Show as slideshow]

Okruh v Mostě po celý den patřil třem testovacím vozům. Matné černé Gallardo LP570-4 Superleggera bylo pilotováno po celou dobu instruktorem Lamborghini Driving Academy, který klientům ukazoval čistou stopu. Vedle každého zájemce usedl jeden z mnoha přítomných italských instruktorů, a dával pozor na průběh jízdy. Což se určitě na deštěm zaplaveném povrchu hodilo.

Celý den se střídal nad Mostem déšť se sluncem, podmínky tedy nebyly úplně ideální. To ale nevadilo, a akci si všichni užívali plnými doušky.

Letošní Lamborghini Roadshow nebylo první akcí tohoto druhu u nás. První „česká“ Roadshow proběhla v roce 2007 na okruhu v Sosnové, kde se zájemci svezli starším Gallardem Superleggera. V roce 2008 proběhlo Lamborghini Roadshow dvakrát, a to na zámku Mcely nedaleko Nymburka. Zde si účastníci nejprve vyzkoušeli Gallardo Spyder a následně Gallardo LP560-4.

[Show as slideshow]

12►

Doug Call se na začátku roku 1972 rozhodl, že by rád postavil závodní automobil pro tehdejší evropskou skupinu 7, který by poháněl dvanáctiválec od Lamborghini. Na pomoc si přivzal bývalého závodníka Piera Droga, který měl známosti ve vedení továrny v Sant‘ Agatě. Díky nim Doug Call brzo získal nový motor originálně určený pro Miuru SV.

Samotný vůz následně vznikl pod vedením Tancredia Simonettiho, vedoucího automobilového inženýrství v boloňské společnosti AMS. Asi po měsíci bylo šasi hotové, motor byl uložen do trubkového rámu. Následující měsíce autmobil dostal zavěšení, kokpit, palivovou nádrž a další komponenty. Zajímavostí je, že kokpit byl stavěn přesně podle budoucího majitele tak, aby byl pro něj pohodlný. Váha včetně karoserie činila asi 680 kg.

Během testování na okruhu v Modeně inženýři zjistili, že vůz disponuje slabými brzdami, které již po několika kolech ztrácely účinnost. Proto byl prototyp navrácen do dílny AMS, aby byly tyto chyby vychytány.

Během roku 1973 se prototyp na chvilku objevil i v továrně Lamborghini v Sant‘ Agatě, kde byl viděn i ve společnosti Valentina Balboniho (viz. jedna z přiložených fotografií). Tvůrce vozu se zde se svým vozem projel, aby zjistil, jak se povedly poslední úpravy. Bohužel to bylo naposledy, kdy svůj automobil viděl.

Doug Call musel následující den odjet z Itálie do Švýcarska, kam chtěl své Lamborghini v budoucnu převést. Když se vrátil, prototyp byl pryč. Kam se poděl, se Doug Call nedozvěděl a další historie Lamborghini AMS je dodnes nejasná. Podle některých historiků je vůz nyní součástí soukromé sbírky automobilů v Německu. Jestli je to pravda, se můžeme jenom domnívat…

Foto: www.miuraprototype.com + Lamborghini Cars

[Show as slideshow]

V roce 1995 se na Ženevském autosalonu představuje Lamborghini Calà z pera slavného Giorgetta Giugara. Žlutý koncept se již brzy má stát druhou modelovou řadou vedle většího a silnějšího Diabla. Nástupce Urraca, Silhouette a Jalpy má být novým babylambem, výsledkem několikaleté práce na projektu P140.

Automobil pohání uprostřed uložený desetiválec, s jehož vývojem pomáhala automobilka Audi. Motor vyvíjí 400 koní, které vůz katapultují až na maximální rychlost 289 km/h, zrychlení z nuly na sto trvá rovných 5 s. Převodovka je šestistupňová manuální, všechen výkon je posílán na zadní kola.

Křivky vozu mohou dnes vypadat prazvláštně, možná proto, že na ně měli vliv asijští majitelé. Calà je targou tak, jako její přímá předchůdkyně Jalpa. Část střešních panelů je skleněná kvůli prosvětlení interiéru, samotné panely se mohou uložit za sedadla posádky. Stejný nápad jako u Jalpy a Silhouette…

Kokpit konceptu kombinuje kůži a semiš v barvě červeného vína (alespoň podle slov designérů), chromovaná řadicí páka disponuje tradiční otevřenou kulisou. Sedadla pasažérů obstarala firma Recaro a obě jsou vybavena airbagem.

V polovině devadesátých letech se zdálo, že se Calà brzy ukáže v sériové výrobě. I kvůli tomu si vůz vyzkoušeli i někteří novináři. Po převzetí Lamborghini automobilkou Audi bylo ale všem plánům konec. Nové vedení zastavilo vývoj a dalo pokyn ke stavbě nového vozu. Z tohoto projektu následně vzniklo úspěšné Gallardo. To už je ale jiný příběh…

Foto: Italdesign

[Show as slideshow]